Jana Broskvy 3, 643 00 Brno, tel: 545 219 112, 545 238 103, fax: 545 219 112, zschrlice@zschrlice.cz
Evaluační zpráva
Evaluace školy je účinný nástroj pro zmapování základních procesů, které ve škole probíhají a zjištění stavu školy. Protože naše společnost není ještě na takové způsoby informací o interních záležitostech organizací zvyklá, dovolujeme si upozornit, že tento materiál obsahuje citlivé informace. Proto čtenáře žádáme, aby při jeho pročítání respektovali základní etické principy a zachovávali maximální objektivitu. Tento dokument v žádném případě nemůže a nesmí sloužit k utváření rychlých a jednoznačných soudů a názorů na cokoli a kohokoli. Záleží na lidských kvalitách nás všech a odborných kompetencích zaměstnanců školy, jestli a jak tento materiál napomůže rozvoji naší školy.
Při zpracování evaluační zprávy byl kladen důraz na anonymitu a ochranu informací. Na základě výstupů evaluačního šetření zpracovává vedení školy doporučení pro její další rozvoj.
V průběhu uplynulého období jsme realizovali evaluační šetření dvěma způsoby:
1. vlastními prostředky
2. externím evaluačním zdrojem
Pokud jde o vlastní prostředky, byly použity metoda srovnávací analýzy, metody pozorování, dotazníkové šetření, analýza dokumentace školy, metoda rozhovoru. Externím evaluačním nástrojem byla použita metoda Barvy života, kterou zpracovala fy DAP Services a.s. Ostrava. V závěrečné fázi jsme porovnávali výsledky vlastních zjištění s výsledky, které byly dosaženy externím evaluátorem.
Konstatujeme, že se výsledky obou zjištění v podstatných ukazatelích shodují.
V obou případech evaluační šetření jsme se změřili na následující tři oblasti :
1) evaluace efektivity vzdělávacího procesu
2) evaluaci atmosféry vztahů mezi žáky, zaměstnanci a rodiči žáků
3) evaluaci potenciálu vzniku rizikových forem chování (agrese, alkohol, drogy, automaty, krádeže, cigarety)
Ve zprávě o evaluaci školy poskytujeme veřejnosti informace o situaci v těchto oblastech na základní škole. Evaluace mateřské školy je prezentována samostatně.
1) Komentář k evaluaci efektivity vzdělávacího procesu
Učitelé byli rozděleni podle předmětů, které učí do předmětových komisí. Do vedení předmětové komise byl jmenován z řad členů komise její vedoucí. Vedoucí předmětových komisí se pracovně scházeli dle svých plánů práce.
Komise byly ustaveny takto:
- trivium (1.-3. ročník)
- jazyků a jazykové komunikace
- přírodních věd
- společenských věd
- výchov
Učitelé v předmětových komisích plánovali společně vyučovací proces a koordinovali výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Společně připravovali celoroční plán výuky, který byl konkretizován do týdenních plánů. Připravovali a realizovali ročníkové projekty. V tomto smyslu tvořili širší tým vedení školy – byli členy kolegia ředitelky školy.
V rámci celé školy učitelé spolupracovali na přípravě celoročního celoškolního projektu v rámci sítě přidružených škol UNESCO a promýšleli vertikální propojení vzdělávacího procesu v celé škole. Pracovní setkání všech učitelů probíhala formou soustředění na počátku školního roku a několikrát v průběhu školního roku.
V práci učitelů byl plánován systém vzájemných hospitací, které měly vnést do pedagogického procesu ve škole tvořivý přístup a prvky sebereflexe.
Základním plánovacím obdobím činnosti žáků byl týden. V rámci každého týdne byly do aktivit žáků zařazeny takové činnosti, které vedly k rozvíjení klíčových kompetencí žáků přiměřených jejich věku.
V řízení pedagogického procesu významnou roli zaujímal třídní učitel, který byl do své funkce jmenován ředitelkou školy. Jeho úlohou bylo koordinovat organizaci vzdělávání v dané třídě, řídit a kontrolovat práci ostatních vyučujících ve svěřené třídě, provádět výběr akcí a vyhodnocovat možné souvislosti s výukou v jednotlivých předmětech. Třídní učitelé pracovali podle plánů práce, které zpracovali ve spolupráci se žáky svěřené třídy, v některých případech, především ve třídách na 1.stupni ZŠ, i ve spolupráci s rodiči těchto žáků.
V měsíci červnu pak proběhlo celkové vyhodnocení plánu práce třídy se zařazením prvků sebehodnocení. Toto vyhodnocení, včetně výstupů získaných od rodičů bylo podkladem pro stanovení plánu práce třídy na další školní rok.
Rodiče byli o průběhu vzdělávání žáků informováni průběžně na třídních schůzkách nebo konzultacích jednotlivých vyučujících. Měli a mají i nadále možnost se prostřednictvím internetu pravidelně seznamovat s obsahem plánů výuky i práce tříd a třídních kolektivů. Dobrou komunikaci s rodiči považovali všichni pedagogičtí zaměstnanci za jeden z hlavních cílů školy, který má na naší škole dlouholetou tradici. Velmi podstatné pro správnou realizaci nového školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí. To však není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout.
V průběhu září seznámili učitelé – vedoucí celoškolních projektů žáky s těmito projekty pro daný školní rok (např. projekty „Rok s jazykem“, „Z pohádky do pohádky“. „Báje a pověsti“, „Fyzika kolem nás“, „Hudba“). Ve spolupráci s třídními učiteli motivovali žáky k činnosti na projektech, ujasnili zásady práce s důrazem na bezpečnost žáků, stanovili pracovní postupy, a možné souvislosti a formy činnosti. Při ukončení celoškolního projektu proběhlo seznámení všech účastníků projektů s výstupy a celkové hodnocení projektu opět se zařazením prvků sebehodnocení.
Do výuky jednotlivých předmětů byla často zařazována práce dětí ve skupinách. Práce ve skupinách měla charakter kooperativního učení. V této části vyučovací jednotky pracovali žáci víceméně samostatně. Spolupráce v tomto smyslu zvyšovala efektivitu vzdělávání. Přínosem je vytváření různých skupin podle vzdělávacích potřeb žáka.
Poradenské služby školy zajišťuje výchovná poradkyně ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky.
- poradenství žákům v oblasti učební,
- poradenství zákonným zástupcům žáka v jeho výchově a vzdělávání,
- poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu,
- poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi,
- poradenství v obtížných životních situacích žákům, zákonným zástupcům žáka v souvislosti s výchovou dětí,
Závěry z evaluace efektivity vzdělávacího procesu dle jednotlivých vzdělávacích oblastí
1.stupeň základní školy
Žáci na 1.stupni základní školy se ztotožňují s obsahem vyučovaných předmětů a jsou schopni využívat získané vědomosti na velmi dobré úrovni. Vyučování na 1.stupni ZŠ je velmi efektivní. Učitelé využívali v nezvykle velké míře širokou škálu metod a prostředků k tomu, aby žáci získali nejen vědomosti, ale především kompetence. Tato snaha učitelů byla žáky přijímána a akceptována.
Velice pozitivní vztah si žáci vybudovali k výuce cizího jazyka. Ve vyučovacích hodinách cizích jazyků se vyučujícím dařilo omezit mechanické nacvičování gramatických jevů, více vést žáky ke schopnosti umět reagovat vlastními slovy na dané situace a aktivně rozvíjet slovní zásobu žáků.
Rovněž úroveň výuky výchov, především pak výtvarné výchovy byla na vyšší úrovni než je běžný standard na tomto stupni školy.
Vzhledem k poloze školy – mimo městské centrum – jsme předpokládali větší žákovské kompetence a v oblasti prvouky, resp. přírodovědy. V následujícím období bude třeba, aby učitelé přenesli výuku z práce žáků s pracovními sešity a dalšími písemnými pomůckami, které si sami pro výuku těchto předmětů vytvářejí, mimo školu, do přírody. K těmto potřebám bude třeba upravit i rozvrh vyučovacích hodin ve vícehodinové celky, případně změnit tradiční výuku na modulovou.
S celkovým vysoce pozitivním hodnocením pedagogického procesu na 1.stupni základní školy úzce souvisí i učiteli používané metody a formy práce se žáky. Převažují skupinová práce, práce na projektech. Jako pozitivní hodnotíme i fakt, že jsou žáci vedeni k sebehodnocení, práci na vlastním portfoliu a dovedou vzájemně spolupracovat a pomáhat si.
V žádném případě se u žáků 1.stupně nevyskytla obava z ověřování jejich vědomostí, ve značné míře se v jejich hodnocení objevovaly pochvaly a kladná hodnocení učitelů.
2.stupeň základní školy
Žáci nižších ročníků na 2.stupni základní školy mají v některých vyučovacích předmětech menší problémy s identifikací se s obsahem a formou výuky. Z toho pravděpodobně vyplývá u některých žáků menší schopnost samostatně využívat získané vědomosti a dovednosti. Žáci pozitivně hodnotí odbornou úroveň učitelů a jejich aktivitu a celkový přístup k vyučovacímu procesu.
Pozitivně jsou těmito žáky vnímány předměty přírodovědné, z jazyků pak výuka cizích jazyků (tzn. němčiny, angličtiny i španělštiny), z výchov výtvarná výchova a hudební výchova.
V českém jazyku bude třeba orientovat výuku spíše na komunikativní dovednosti nežna nácvik gramatických jevů.
Výraznější negativní postoje žáků vyšších ročníků 2.stupně základní školy se vyskytovaly k výuce chemie a dějepisu. V těchto případech bude na vedení školy, aby danou situaci analyzovalo a řešilo. Negativním postojem k výuce chemie si lze pravděpodobně také vysvětlit nižší stupeň hodnocení celé skupiny volitelných předmětů žáky. Také výuka cizích jazyků je žáky 2.stupně hodnocena jako obtížnější. Příčiny takového hodnocení nebyly zatím v těchto souvislostech zkoumány, ale předpokládáme, že by se mohlo jednat buď o větší náročnost na soustavnost přípravy žáků do výuky cizích jazyků nebo o kladení většího důrazu na gramatickou stránku jazyka než na stránku komunikativní. V souladu se zjištěními u žáků 1.stupně i žáci 2.stupně vykazují menší zájem o procesy, se kterými se setkávají ve výuce přírodopisu. Patrně by stálo za úvahu zaměřit se v následujícím evaluačním údobí na hlubší prozkoumání důvodů, proč děti, které v bezprostřední blízkosti přírody vyrůstají, k ní mají vztah jako děti městské.
Pozitivním se jeví i skutečnost, že se žáci při dostatečné náročnosti učitelů necítí stresováni klasifikací a hodnocením svých vědomostí a dovedností a dovedou zaujímat odpovídající sebehodnocení.
Žáci se ocenili, že mají možnost se podílet na řízení školy prostřednictvím školního parlamentu, kde dávají podněty a připomínky k životu a organizaci školy, navrhují a sami organizují své vlastní náměty.
Stejně jako žáci 1.stupně tak i žáci 2.stupně oceňují materiálně technické zázemí, které jim škola poskytuje. V některých předmětech ale občas vyvstává problém nedostatečně využívané didaktické techniky. Žáci hledají řešení této skutečnosti u vedení školy.
Obě diagnostikované skupiny žáků pozitivně hodnotí pěkné prostředí školy, péči učitelů i provozních zaměstnanců o jeho estetičnost.
Ad 2.Komentář k evaluaci atmosféry vztahů:
Šetření za účelem získání informací a dat týkajících se klimatu školy bylo provedeno formou anonymního dotazníku, jehož účelem bylo zjistit, jak se děti cítí ve škole, kterou navštěvují a jaká je ve škole či třídě pracovní atmosféra.
První dvě oblasti postihují vztah učitel a žák. Každá z nich je však svým způsobem specifická. V první oblasti žáci posuzovali učitelovu schopnost naslouchat, porozumět a respektovat. Obsahuje výroky pod čísly 1, 2, 7, 8, 9, 10, 12, 18. Druhá oblast umožnila žákům posoudit, do jaké míry jsou učitelé spravedliví při jejich hodnocení a jak reagují na jejich úspěchy či přestupky. Tyto skutečnosti odráží v dotazníku položky 3, 5, 6, 16, 17. Třetí oblast šetření se týkala žákova pohledu na atmosféru ve škole a zároveň poukazovala na vztahy s ostatními spolužáky. K této oblasti se vztahují položky 4, 11, 13, 14, 15 a 19.
Na 1. stupni zahrnoval výzkum 155 respondentů. První ročník byl zastoupen 21 žáky (1.A – 10 žáků, 1.B – 11 žáků), druhý 29 žáky (2.A –15 žáků, 2.B- 14 žáků) , třetí ročník čítal 31 žáků (3.A -13 žáků, 3.B – 16 žáků), čtvrtý 37 žáků (4.A -17 žáků, 4.B – 20 žáků) a pátý ročník byl zastoupen 39 žáky (5.A – 18 žáků, 5. B – 21 žáků).
Z celkového počtu 155 dotazovaných bylo 76 chlapců a 79 dívek.
Na 2.stupni zahrnovalo šetření 136 respondenetů. (6.A – 19 žáků, 6.B – 19 žáků) sedmý 35 žáky (7.A –18 žáků, 7.B- 17 žáků) , osmý ročník čítal 31 (8.A -19 žáků,8.B – 12 žáků) a devátý 32 (9.A -16 žáků, 9.B – 16 žáků) žáků.
Dotazovaných bylo 77 chlapců a 59 dívek.
1.stupeň základní školy
Ze získaných dat za první oblast, která se zaměřila na vztah učitele a žáka z hlediska míry empatie a porozumění, lze usoudit, že jednotlivé výroky byly hodnoceny žáky vesměs pozitivně. Žáci pátých tříd však viděli mnohdy danou skutečnost z jiného, poněkud kritičtějšího úhlu pohledu než děti mladší, které navštěvují ročníky nižší.
Ve druhé oblasti posuzovali žáci učitelovu spravedlivost při hodnocení a také do jaké míry spolupracuje pedagog s rodiči v souvislosti s přestupky či úspěchy žáka. Výsledky šetření ukazují, že děti pozitivně oceňují spravedlivost učitelů při jejich hodnocení
a známkování. Zároveň ze získaných údajů vyplynulo, že v případě přestupku učitel neprodleně kontaktuje rodiče žáka a pokud se dítěti se ve škole opravdu daří, rodiče jsou o této skutečnosti většinou informováni. Právě v tomto ohledu se získaná data poněkud odlišují od celkového zhodnocení za 2. stupeň, tam byla ve větší míře zastoupena negativnější reakce.
Třetí oblast se soustřeďovala již na samotné žáky. Ti v ní posuzovali svůj vztah k ostatním spolužákům a také ke svým školním výsledkům. Za jistě pozitivní okolnost můžeme považovat fakt, že většina žáků 1. stupně uvádí, že si rozumí se svými spolužáky a že vyjadřují spokojenost s tím, jak se jim ve škole daří pracovat. Podle názorů žáků také rodiče přikládají velký význam vzdělávacím výsledkům svého dítěte.
2.stupeň základní školy
Ze získaných dat za první oblast, která se zaměřila na vztah učitele a žáka z hlediska míry empatie a porozumění, lze usoudit, že jednotlivé výroky byly hodnoceny žáky vesměs pozitivně. Žáci osmých a devátých tříd ale viděli mnohdy danou skutečnost z jiného, poněkud kritičtějšího úhlu pohledu než děti mladší, které navštěvují šestý a sedmý ročník.
Ve druhé oblasti posuzovali žáci učitelovu spravedlivost při hodnocení a také do jaké míry spolupracuje pedagog s rodiči v souvislosti s přestupky či úspěchy žáka. Výsledky šetření ukazují, že děti pozitivně oceňují spravedlivost učitelů při jejich hodnocení
a známkování. Zároveň ze získaných údajů vyplynulo, že v případě přestupku učitel neprodleně kontaktuje rodiče žáka. Ovšem pokud je tomu naopak, tedy dítěti se ve škole opravdu daří, rodiče o tom mnohdy nejsou informováni.
Třetí oblast se soustřeďovala již na samotné žáky. Ti v ní posuzovali svůj vztah k ostatním spolužákům a také ke svým školním výsledkům. Za pozitivní okolnost můžeme považovat fakt, že většina žáků respektuje své spolužáky a váží si jejich úspěchu. Mnozí žáci se také domnívají, že by se jim ve škole dařilo lépe, kdyby jejich spolužáci zlepšili své chování. Podobně, i když v menší míře, je tomu i u posouzení, zda je škola pro děti bezpečným místem.
Cílovou skupinou pro evaluaci školy v této oblasti byli i pedagogičtí pracovníci školy.
Výzkum zahrnoval 24 respondentů. Z celkového počtu dotazovaných bylo 5 mužů
a 19 žen.
Dotazník obsahoval kromě úvodních orientačních položek (pohlaví respondenta, jeho povolání, délka pedagogické praxe atd.) pět základních evaluačních oblastí. Každá evaluační oblast byla svým způsobem specifická, měla také svou charakteristickou škálu a zaměřovala pozornost na jednotlivé složky sociálního či pracovního klimatu ve škole.
První oblast (A, položky 1-29) se týkala především těch aspektů klimatu školy, které se zaměřují na sociální i pracovní klima pedagogického sboru.
Druhá oblast (B, položky 30-41) měla za cíl získat informace o názorech učitelů na to, co považují v souvislosti se vzděláváním žáků naší školy za důležité a co naopak za méně podstatné.
Třetí oblast (C, položky 30-41) se vztahovala k četnosti provádění určitých pedagogických činností a aktivit.
Čtvrtá oblast (D, položky 42-51) posuzovala především vztah učitele a rodičů dětí navštěvujících naši školu.
Pátá oblast (E, položky 52-62) se soustředila například na aspekty multikulturní výchovy, jako jsou projevy rasismu a rasové nesnášenlivosti nebo vzdělávání žáků různých národností.
Pedagogičtí pracovníci:
Z výsledků šetření vyplývá, že ve všech pěti základních oblastech, panuje mezi pracovníky pedagogického sboru ve velké míře shoda. Získaná data je možno jednoduše vyčíst z grafů, které reprezentují každou evaluační oblast. Komplexní grafické vyjádření je uloženo u vedení školy.
Pro dokreslení dané problematiky uvádíme pouze tu malou část položek, ve kterých nebyla zaznamenána většinová shoda nebo na ně chceme poukázat jako na zdroje k zamyšlení či inspiraci.
Z první části (A) dotazníku uvádíme položku č. 18: Výukově neúspěšní žáci naší školy obvykle pocházejí z rodin, kde vzdělání není považováno za důležité. V této souvislosti se 45 % učitelů přiklonilo k možnosti spíše souhlasím a 42% volilo možnost spíše nesouhlasím. Zdá se, že v tomhle názoru není pedagogický sbor jednotný. Tyto údaje však mohou být ovlivněny různými zkušenostmi s jednotlivými žáky na škole, jejich rodiči a celkovým sociálním zázemím rodiny, ze které dítě pochází.
Dále poukazujeme na položku. č. 28 Někteří rodiče žáků reagují na hodnocení svého dítěte či doporučení učitelů konfliktně a konfrontačně ve druhé části B. Ze získaných údajů vyplývá, že učitelé naší školy mají s některými rodiči žáků potíže, a to v tom smyslu, že někteří rodiče reagují na hodnocení svého dítěte neadekvátně. K možnosti souhlasím se přiklonilo 21% a k možnosti spíše souhlasím celých 46% pedagogů.
Ze třetí oblasti (C) dotazníku vybíráme položku č. 30: Pravidelná kontrola zadaných domácích úkolů u jednotlivých žáků a položku 31: Nácvik čtenářských dovedností (čtení s porozuměním, práce s textem). Učitelé přikládají provádění těchto pedagogických činností velký význam. Většina pedagogů se věnuje těmto aktivitám každý den či každý týden.
Dále uvádíme položky č. 40: Pořádání pravidelných třídnických hodin. 33% pedagogů se každý týden a 29% se alespoň každý měsíc v průběhu školního roku setkává se žáky v třídnických hodinách, které se pořádají za účelem vyřešení různých organizačních záležitostí a problémů týkajících se třídního kolektivu.
Ve čtvrté části (D) dotazníku upozorňujeme na položku č. 45: Učitelé
a rodiče žáků se často neshodnou v tom, jaký nejlepší přístup je vhodné u dítěte zvolit. Ze 66% učitelů se sice přiklonilo k variantě odpovědi méně častý problém, ale 21% pedagogů tuto záležitost považuje za problém, který se neustále opakuje. Zajímavý je rovněž názor učitelů na problematiku, kterou se zabývá položka č. 47: Rodiče žáků jsou příliš zaměstnaní a považují úspěchy či neúspěchy svého dítěte ve škole za méně podstatné. Celých 46% pedagogů se domnívá, že rodiče mají na své děti stále méně času a prospěch jejich dítěte nepovažují za příliš důležitý.
Z páté oblasti (E) dotazníku stojí za pozornost názory vážící se k výroku č. 55: Škola by měla usilovat o větší zapojení rodičů do školních aktivit žáků, č. 56: Škola by měla usilovat o větší zapojení rodičů do mimoškolních aktivit žáků a č. 57: Vedení školy by mělo vytvářet více příležitostí k dobrovolné práci rodičů na půdě školy. Většina dotazovaných se domnívá, že bychom jako škola měli vytvořit pro tyto aktivity větší prostor.
Součástí vnější vztahové sítě školy je i rada a orgány ÚMČ Brno – Chrlice, Rada školy a další sociální partneři.
Výsledky evaluace:
1. Byly předány vedoucím předmětových komisí a vedoucím příslušných pracovišť. Zpracované údaje v grafické podobě, přepsané komentáře a hodnocení učitelů byly komentovány odborným pracovníkem DAP services. Očekávané jsou zejména pozitivní důsledky a to zvýšení zodpovědnosti učitelů za kvalitu jejich výuky, zlepšení komunikace mezi učitelem a rodiči žáků a zvýšení odpovědnosti při posuzování výuky vedoucími předmětových komisí.
2. Výsledky byly předány ředitelce školy dne 17.září 2007.
3. Zpracované výsledky byly projednány na pedagogické radě dne 1.října 2007.
4. Ředitelka školy rozhodla o zveřejnění závěrů evaluace dne 1.října 2007.
5. Jsou zveřejněny na www stránkách školy – evaluace.